Moje motto
Aby člověk mohl kolem sebe šířit pohodu, musí být nejprve sám v pohodě. Aby člověk mohl být v pohodě, potřebuje práci, která ho baví.
Co byste o mně měli vědět
Snažím se vždy odvést poctivou práci. Nepropaguji rychlost, ale solidnost
Mé oblíbené knihy
knížka mého mládí-
Helena Šmahelová: Mládí na křídlech
Mika Waltari: Egypťan Sinuhet
Lama Jongdän, Alexandra David-Néelová: Mipam láma s paterou moudrostí
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princMé záliby a koníčky
Od 14 let jsem velkou část volného času trávila na letišti, mám pilotní průkaz na bezmotorová letadla. Posledních 15 let také působím jako rozhodčí při místních, republikových i mezinárodních závodech v bezmotorovém létání., Při této činnosti využívám své znalosti práce s počítačem a se zahraničními účastníky soutěží i jazykové znalosti. Sdílet se závodníky jejich nadšení po podařeném letu je silný doping.
Proč překládám
Již při studiu na ČVUT jsem si uvědomovala, jak je znalost cizích jazyků důležitá. Po ukončení studia jsem se mimo své povolání (technik od počítače, programátor analogových a později digitálních počítačů) věnovala jazykům, hlavně němčině a ruštině. Našla jsem si ve studiu jazyků také logiku, jako při studiu matematiky a fyziky, jak jazyky přibývaly, mohla jsem např. porovnávat původ slov, posuzovat příbuznost jazyků atd.
S prudkým rozvojem výpočetní techniky bylo možné jako technik počítače pracovat již pouze na specializovaných pracovištích, změnila jsem zaměstnání a zjistila, jak užitečný byl můj zájem o jazyky. Jako asistentka obchodního ředitele v textilní firmě jsem měla práce nad hlavu jak s překlady pro celou firmu, tak s programováním pro obchodní oddělení. Textilní firma bohužel ukončila svou činnost, ale znalost jazyků a 10 let praxe s překlady mi zůstalo.
Proč právě angličtina, čeština, němčina, polština…
Tak to přinesl život, na gymnasiu a na ČVUT němčina, potom jsem začala trochu s angličtinou, ale hlavně jsem se věnovala ruštině, protože jsem pracovala jako technik u sálového počítače EC1033, kde byla veškerá dokumentace v ruštině, jezdili jsme na školení do sovětského svazu. Po zkoušce z ruštiny jsem se již těšila na hlubší studium angličtiny, polština se ke mě dostala přes mého přítele, nyní již manžela – Poláka.
Odkud pocházím
Pocházím ze Dvora Králové, hraničního města Sudet v Podkrkonoší. Jako samozřejmé bylo učit se na gymnasiu němčinu. Po ukončení studia na ČVUT jsem nastoupila do práce na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci, kde byly vazby na němčinu ještě silnějí než doma.
Co mi dělá radost
- spokojenost zákazníků s odvedenou prací
- samozřejmě vlastní spokojenost s dobře provedenou prací
- při překládání se člověk stále učí, každý překlad je profesním přínosem
- původní povolání technik od počítače a programátor se nezapře, ráda řeším problémy, nyní překladatelské oříšky
Co mi vadí
- povýšené jednání, mezi svými zákazníky jsem se naštěstí s takovým jednáním nesetkala
- neúcta k práci druhého, projevuje se i tím, že není dodržen termín platby, přestože byl překlad odevzdán v dohodnutém termínu
- neupřímnost obecně, zastírání pravých důvodů svého jednání, snažíte se odstranit uváděný důvod a objeví se další…
Čeho si vážím
- každé zakázky, každou zakázkou se člověk něco naučí, získá další zkušenost
- seriózního jednání
- dobré spolupráce, nikdo není vševědoucí, ale při oboustranné snaze vyřešit problém se to ke spokojenosti obou stran téměř vždy podaří
- milého a upřímného slova